Začátek: Praha - Lysolaje pod autobusovou smyčkou
Konec: Praha - Lysolaje pod autobusovou smyčkou - okruh
Délka: 1,3 km
Počet zastávek: 12
Zaměření: geologie, zoologie, botanika, historie
Typ stezky: pro pěší
Náročnost: střední
Čas pro prohlídku: 1 hodina
Značení: turistické značky a tabule naučné stezky
Doba návštěvy: bez omezení
Mapa: plán Prahy
Poznámky: Stezku zhotovil základní článek Hnutí Brontosaurus Kandík v roce 2001.
Správce stezky: Hlavní město Praha
Stav stezky: dobrý
Pověřená obec: Praha

Naučná stezka Housle

Na místě, kde bychom to vůbec nečekali, je přímo v Praze - Lysolajích malá naučná stezka. Podrobně nás seznámí s přírodní památkou Housle. Stezku připravil základní článek Hnutí Brontosaurus Kandík v roce 2001, Prostřednictvím grantu ji financoval Magistrát hlavního města Prahy.
Naučná stezka začíná u pramene, který je považován za zázračnou studánku. Nad pramenem je malá kaplička. I když voda není zázračná nebo léčivá, je to v Praze jeden z mála pramenů, které nejsou znečištěny. Samotnou roklí žádný trvalý vodní tok neprotéká. Pouze za velkých dešťů mohou vznikat přívaly. Rokle je hluboká 20 - 30 m. Odkryté horniny v bocích rokle jsou učebnicovým přehledem geologie tohoto území. Nejdříve procházíme kolem tmavých břidlic, které se usadily jako bahno před více než půl miliardou let v proterozoickém moři. Během dlouhých geologických dob ovšem břidlice nezůstaly nedotčené - horotvorné pochody v nich zanechaly své stopy v podobě metamorfózy.
Cesta nás zavede až na místo, kde rokle zdánlivě končí. Na všech stranách jsou kolmé pískovcové skalní stěny. Při pozorné prohlídce si však všimneme, že nad skalní stěnou údolí pokračuje. To také vysvětluje vznik celého útvaru - zde se těžily navětralé pískovce - zdroj písku, cesta, kterou jsme sem přišli je bývalá cesta do lomu, po které byl písek odvážen. To ovšem nesnižuje význam této přírodní památky. Musíme si uvědomit, že geologie je vlastně závislá na studiu hornin, ke kterým je právě v lomech a dolech nejlepší přístup.
Pískovce jsou stejně jako břidlice, se kterými jsme se již seznámili, původně mořské usazeniny. Tím však podobnost končí. Vznikly zhruba před 80 miliony, ve svrchní křídě, tedy v době, kdy se po pevnině proháněli dinosauři. Moře tehdy zaplavilo naše území od severu. V pískovcích jsou polohy s hojnými otisky lastur mořských mlžů. Zkameněliny jsou však v navětralé hornině velmi špatně zachovány, rozhodně se nehodí do žádné sbírky. Vrstvy pískovců jsou nepravidelné, různé mocnosti, někdy dokonce mizí. Je to dokladem usazování v místech kolísavého přínosu písku, v tomto případě v blízkosti pevniny.
Nasedání křídových usazenin na proterozoické horniny je zakryto sutí a není zde viditelné. Podobně o horninách v podloží pískovců se dovíme jen z informačních tabulí. V nadloží pískovců jsou spraše, naváté sem během čtvrtohor v ledových dobách.
Z lomu se musíme vrátit a pokračovat do svahu nad rokli. Les je zde enklávou v zemědělském a sídlištním území. Jen střevlíkovitých brouků zde bylo nalezeno 16 druhů. Pokud budeme pozorní, můžeme se setkat s drobnými savci, jako je bělozubka a rejsek. Hojná je tu i lovná zvěř - zajíci a srnky a samozřejmě liška, lovci odedávna považovaná za škodnou. Opatření proti šíření vztekliny, kdy je prováděna imunizace pomocí návnad, mají vedlejší účinek. Vzteklina prakticky zmizela, zdravé lišky se k malé radosti myslivců přemnožují.
Stromy kolem nás jsou asi 80 let staré. Znamená to, že před 80 lety zde byly pole a pastviny přeměněny v les. Z teplomilných společenstev skal a stepí zůstaly dnes jen malé zbytky. Zalesnění je ukázkou nepůvodních dřevin. Smrk ztepilý a modřín opadavý jsou původem z horských oblastí, borovice černá a jírovec maďal jsou domácí v jižní Evropě. Z Ameriky pochází dub červený a trnovník akát.
Právě trnovník akát je velmi problematická dřevina. Je velmi odolný (a proto také vhodný do městského prostředí). Jeho bílé květy nejen silně voní, ale hlavně jsou zdrojem potravy pro včely. Kůra a květy jsou jedovaté. Okřídlená semena se snadno šíří. Akáty vylučují do půdy látky, které brzdí růst ostatních rostlin. Pod nimi proto téměř nic neroste. Navíc akát se chová jako hydra - po uříznutí hlavního kmene vyrůstají nové z pařezu a kořenů. Proto je likvidace akátů obtížná a nákladná.
Každá skála je dočasný útvar. Její zánik může trvat desítky nebo miliony let, nakonec však zanikne. Rozpadavé pískovce v Houslích se drolí, po každé zimě padají bloky kamenů. Buďte proto při návštěvě tohoto místa dostatečně opatrní.

PARAMETRY NAUČNÉ STEZKY:

Doprava:
MHD Praha, autobus č. 160, konečná stanice Lysolaje

Turistické cesty:
Modrá - Praha - Dejvice - U Matěje

Zajímavosti v okolí:
Přírodní park Šárka - Lysolaje - jedno z nejzachovalejších území v Praze
Naučná stezka Roztocký háj - Tiché údolí
Suchdol - zámek (Brandejsův statek)

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz